Skinners 2.0 Comfort - představení produktu, zkušenosti uživatele
Dneska vám představím barefoot obutí Skinners 2.0 Comfort. Sám je již několik let nosím, začínal jsem s první verzí, aktuální 2.0 Comfort mám více než rok.
Výrobce pro ně používá název "ponožkoboty" a tohle sousloví fakt sedí. Je to takový kombo ponožek a bot, který propojuje vlastnosti obou.
Česká firma Skinners se vývojem a výrobou svých ponožkobot zabývá už nějakých 6 let a jak název produktu napovídá, jedná se v tomto případě již o druhou generaci, která si vzala to podstatné z první generace a přidala prvky, zvyšující komfort pro uživatele. I tato druhá generace již není úplnou novinkou a získává si po celém světě čím dál víc zákazníků.
V balení, které představuje hezká kartonová krabička, najdete kromě vlastních skinersek i praktický textilní pytlík, ve kterém je můžete přenášet. Pak už balení obsahuje pouze letáky s popisem produktu a údržby.
Po vybalení zjistíme, že se skinnersky skládají ze dvou částí, kromě ponožek je to i vkládací stélka. Právě ta je jedním z inovativních prvků oproti předchozí generaci a posouvá komfort při nošení o level výš. Stélka je tenká a po celé ploše perforovaná, prodyšná. Při zvýšení komfortu zásadně nenarušuje celkovou flexibilitu ponožkobot a cit pro podklad. Ale jsou to samozřejmě vlastnosti, které jdou z principu proti sobě. Za mě velmi citlivě zvolený prvek, který se dá zároveň snadno vyjmout, pokud by vám nevyhovoval. Skinnersky tak ještě více přiblížíte chůzi naboso.
Vložka je široká a perforovaná po celé ploše.
Střih je velkoryse široký a úplet nízký cca po kotníky. Zvolený materiál podobně jako struktura textilie (největší zastoupení PA) podporuje spíše odvod tepla a vlhkosti od nohou. Výsledkem tak jsou botky, teda pardon ponožky, které se velmi dobře nosí i v teplejších dnech. Při čistě letních teplotách bych nicméně upřednostnil sandály a podobnou vzdušnou obuv. V chladnějším počasí je nejraději nosím v kombinaci s ponožkami z merino vlny. Dají se pak nosit klidně i v zimě.
Nejvýraznějším prvkem skinnersek je jejich "podešev". Je to tenká vrstva polymeru (od pohledu zřejmě na bázi kaučuku) nanesená v podobě malých granulí "napečených" na ponožky. Vytváří tak velmi
členitý (hrubý) povrch s dokonalou přilnavostí k podkladu. Na začátku používání se občas nějaká ta granulka z povrchu uvolní, to ale nemá na funkci žádný negativní vliv (ani na funkci rostlináře 😉). Postupně během nošení se vrstva jakoby slévá, až na nejvíce disponovaných místech vznikne téměř hladká plocha. Přilnavost i tak zůstává na velmi dobré úrovni.
Porovnání podrážky nových a cca. rok nošených skinnersek.
No a jaké je to hlavní hřiště pro Skinners 2.0 Comfort? Především jsou to aktivity ve volné přírodě s nižší intenzitou. Různé procházky po loukách a lesích, pohyb po zahradě. Prostě chůze po měkkém podkladu je fakt balzám a přidá k už tak osvěžujícímu pohybu venku další rozměr. Velmi dobře vám také poslouží při cvičení venku i uvnitř, kde je v principu velmi výhodná tenká podrážka a nulový sklon obuvi.
Během cestování zase oceníte, že i když máte obuv, nic vaše nohy nesvírá.
Další možnosti využití vyplývají z kompaktnosti skinnersek. Jak jsem uvedl na začátku, snadno je sbalíte do textilního sáčku a můžete vzít jako přezůvky, třeba když si vyrazíte na inline, kolo (přezutí z treter) a spoustu dalších aktivit.
Limitem Skinners 2.0 Comfort je jejich nízký úplet a fakt, že jde o ponožku. Tím, že nohu nemáte pevně fixovanou tkaničkami nebo podobným systémem upnutí a zároveň je podrážka velmi přilnavá k povrchu, občas se má skinnerska tendenci vyzout. Při běžné chůzi a aktivitách, které jsem popsal výše to není problém. Náchylnost k vyzouvání se začíná projevovat, když za to trochu víc vezmete – v prudkém stoupání v terénu, rychlý pohyb. Z toho důvodu se tento model příliš nehodí k běhu, i k náročnější turistice bych spíš doporučoval model s vyšším úpletem a těsnějším střihem Skinners 2.0 Compression, případně limitovanou sérii Skinners 2.0 Black, která je takovým kompromisním řešením s designově velmi zajímavým řešením úpletu.
Pro ty kdo s barefoot obuví začínají, bych doporučoval chodidla aktivovat postupně. Na začátku to může docela bolet, ale rozhodně to stojí zato. Stejně jako se zvednout z gauče od televize a zařadit do svého života dynamiku pohybu. Když jsem se svými prvními skinnerskami (první generace) šel po rozbité staré asfaltce, bolely mě chodidla ještě druhý den. Dneska už i takovýto terén vnímám spíše jako masáž a užívám si to. Docela ta adaptace ale trvala, Skinnersky už jsou opravdu hodně blízko chůzi bosky.
Pokud si nevíte rady s velikostí a jste někde na pomezí číslování, doporučuji zvolit spíše tu menší variantu.
Po čase se dá chodit i po malých ostrých kamenech a je to příjemná masáž.
Díky za pozornost a přeji vám spoustu nachozených kilometrů a zdravá chodidla!
Tomáš
Přirozený běh.cz
Diskuse